Obsah
Historie výstavby stadionu
První zmínka o stavbě nového stadionu padla v roce 1947, kdy si město Slavkov u Brna nechalo vypracovat nový „regulační plán polohy“. Plán mj. řešil také výstavbu nových čtvrtí, bourání nevyhovujících domů, výstavbu nové radnice – dokonce i přesun vlakového nádraží. Nový stadion pro tělocvičné a sportovní spolky měl stát mezi zámeckým parkem a oborou.
Již v té době se počítalo vedle stadionu i se stavbou městského koupaliště. (Záměr vybudovat koupaliště u stadionu se uskutečnil až v 80. letech – počátkem 50. let bylo koupaliště vybudováno na jihozápadním břehu rybníka.)
Vlastní výstavba sokolského stadionu začala v r. 1948 a stadion se budoval po etapách. Nejdříve byly dokončeny kurty na tenis a volejbal. Poté přišlo na řadu fotbalové hřiště, atletická dráha, tribuny a později i kabiny. Kluziště s umělým osvětlením bylo vybudováno v roce 1954. Do Slavkova toho roku v zimě dokonce zavítaly se svou revue i brněnské krasobruslařky.
Stadion začal rychle sloužit svému účelu. Již v červnu roku 1956 se zde konala II. okresní spartakiáda za účasti 850 cvičících. Na fotbalovém hřišti, které již sloužilo svému účelu od roku 1953, hostili 28. 7. 1956 fotbalisté Slavoje Slavkov kompletní ligové mužstvo Dynama Praha, v němž podlehli 0:12. Den byl zakončen večerním Letním karnevalem na stadioně.
V roce 1957 přebrala do svého vlastnictví Stadion a Sokolský dům (bez tělocvičny – kde je dnes kino –, která byla majetkem MNV) závodní tělovýchovná jednota Slavoj Slavkov patřící cukrovaru. Jednota v té době měla 300 registrovaných členů a cca 300 dorostenců a žáků. Výstavba sokolského stadionu stále pokračovala. Stadion byl oplocen, byla vyštěrkována atletická dráha, vyrovnána hlavní plocha, stadion byl napojen na kanalizaci, byly vyštěrkovány tři tenisové dvorce a vysázeny stromky. To vše za 93 000 Kčs, přičemž bylo odpracováno 6000 brigádnických hodin.
Koncem roku 1958 měla TJ Slavoj již 753 členů. V tomto roce se jevilo, že budování stadionu pokročilo k závěru. Dále se upravovala hlavní plocha, kde bylo odpracováno 3000 brigádnických hodin. V roce 1959 byl stadion zhruba dobudován. Byly upraveny plochy pro skoky, hody a vrhy. Odpracováno bylo 7000 brigádnických hodin.
Od roku 1961 se o údržbu stadionu staral důchodce Bohumil Hrazdílek, který sám odpracoval asi 1000 brigádnických hodin. I v roce 1961 ještě pokračovaly dokončovací práce jako tenisová stěna, úprava svahů a tribun. Avšak údržba již vybudovaných zařízení a ploch byla časově velmi náročná a dokončovací práce na okružních cestách, tribunách a sadové úpravy byly stále odkládány.
V roce 1963 pokračovala výsadba keřů a stromů a úprava cvičebních ploch. O rok později pokračovaly v akci Z dokončovací práce. Bylo vynaloženo 27 500 Kčs při hodnotě díla 70 000 korun. Poté bylo vydáno 30 000 Kčs na stavbu cesty ke stadionu, která byla později (v roce 1965) zpevněna asfaltem. V tomto roce byla konečně oživena činnost atletického oddílu náborem nováčků z řad žáků a oddíl uspořádal v říjnu t. r. soutěž dorostenců a zdejších škol. Týden nato se zde utkalo 13 družstev v sedmém ročníku vyškovského poháru. Atletickým závodům předcházela okrsková spartakiáda za účasti 2600 cvičenců jak místních, tak přespolních.
V roce 1966 bylo na stadionu vysázeno 300 stromků a keřů. Ale zájem o brigádnické práce v tomto roce zcela pohasl.
Největší zásluhu na vybudování stadionu má pan Alois Zyka, který se v roce 1947 stal vedoucím stavebního odboru. Tato funkce se mu stala skutečně funkcí doživotní. Zásluhou jeho obrovského nadšení, neutuchající iniciativy a velkého pracovního úsilí spolu s dalšími obětavými členy TJ a občany, vyrostl ve Slavkově sportovní areál, který slouží dodnes. Každý rok na jeho stavbě odpracoval nejméně 500 hodin – za celý jeho život jich byly tisíce. Stadion byl jeho velkou láskou a druhým domovem, kde trávil nejvíce času. Je třeba připomenout, že jedinou mechanizací brigádníků byla v několika prvních letech jen lopata, rýč, krumpáč a kolečko. Stavební stroje byly k dispozici až v dalších letech výstavby.
Celkem bylo letech 1950–1966 na výstavbě stadionu odpracováno 112 000 brigádnických hodin.
Od počátku výstavby stávala v areálu budoucího stadionu dřevěná budova. Tato budova pocházela údajně z válečných let odněkud z Brna, kde sloužila jako provizorní ubytovna německých vojáků. Po válce byla přemístěna do Slavkova u Brna jako budova sloužící stavbařům při budování stadionu. Od roku 1953 dočasně sloužila jako internát pro žáky učňovské školy výrobních družstev. Od října 1956 sloužila jako klubovna svazu mládeže. Provizorně tam stála až do 15. září 2006, kdy byla definitivně zbourána.
Autorský zdroj B. Malečka